Jednací řád a volební řád orgánů
Českého zahrádkářského svazu o.s.
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Čl. 1
Základní ustanovení
(1) Jednací a volební řád orgánů Českého zahrádkářského svazu (dále jen "jednací a volební řád") upravuje v souladu se Stanovami Českého zahrádkářského svazu o.s. (dále jen "stanovy") pravidla jednání orgánů svazu a jeho organizačních jednotek uvedených v ustanovení 6 stanov (dále jen "orgán svazu") a činnosti s tím související.
(2) Republikovým orgánem svazu je a jeho jménem jedná republiková rada. Výkonnými a kontrolními orgány republikové rady je představenstvo republikové rady a revizní skupina republikové rady.
(3) Územními orgány svazu jsou územní rady, které jednají jménem územních sdružení, která je ustanovila. Územní rada je statutárním orgánem územních sdružení. Výkonnými a kontrolními orgány územních sdružení je představenstvo územní rady a revizní skupina územního sdružení, které jednají jménem územního sdružení. Územní sdružení v rámci kraje mohou zřídit krajskou koordinační radu, která jedná jejich jménem s institucemi na krajské úrovni. V krajské koordinační radě může mít zastoupení i jen několik územních sdružení kraje.
(4) Orgány základních organizací a specializovaných základních organizací (dále jen "základní organizace") jsou členská schůze, výbor a revizoři, které jednají jménem těchto organizací.
Jednání jménem orgánů svazu
Čl. 2
Při jednání a rozhodování musí každý orgán svazu dbát práv a oprávněných zájmů těch, jichž se dotýkají.
Čl. 3
(1) Orgány svazu rozhodují o věcech, které podle stanov svazu patří do jejich působnosti.
(2) K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů svazu, není-li stanovami a tímto jednacím a volebním řádem určeno jinak.
Čl. 4
Člen svazu a zmocněnec odpovídá za škodu, kterou způsobil orgánu svazu nebo jinému členu svazu porušením povinností, vyplývajících z členství nebo z funkce v orgánu svazu podle zvláštních právních předpisů.
Čl. 5
(1) Jménem svazu jednají zástupci orgánů svazu uvedení v ustanovení 23 odst. 1 a 2 stanov.
(2) V souladu s ustanovením 23 odst. 3 stanov může jménem orgánů svazu jednat ten, kdo byl k tomu zmocněn příslušným orgánem (dále jen "zmocněnec") na základě plné moci vymezující rozsah a dobu zmocnění.
(3) Zmocní-li zástupci orgánu svazu uvedení v odstavci 1 k zastupování na základě a v rozsahu udělené plné moci zmocněnce podle odstavce 2, seznámí se svým rozhodnutím orgán svazu na nejbližším jednání schůze orgánu svazu.
(4) Zmocněnec je povinen bez zbytečného odkladu informovat o průběhu jednání orgán svazu, kterým byl k jednání zmocněn.
(5) Kde to předepisuje zvláštní právní předpis nebo to vyžaduje důležitost jednání, musí se zmocněnec prokázat písemnou plnou mocí.
(6) Jedná-li jménem svazu nebo jeho orgánů někdo nad rámec svého zmocnění, nebo aniž je k tomu zmocněn, nejsou orgány svazu tímto jednáním vázány, pokud takový úkon dodatečně neschválí.
(7) Za případnou škodu způsobenou jednáním podle odstavce 6 svaz a orgány svazu odpovídají, pokud poškozený nemohl vědět, že jednající osoba koná nad rámec zmocnění nebo není k jednání zmocněna. Náhradu vzniklé škody svaz a orgány svazu uplatní podle čl. 4 tohoto jednacího a volebního řádu.
Čl. 6
Jménem orgánu svazu mohou učinit veřejný projev písemně, ústně nebo prostřednictvím sdělovacích prostředků, jen zástupci orgánů svazu uvedení v ustanovení 23 odst. 1 a 2 stanov, popřípadě jiný člen pověřený výborem nebo představenstvem příslušného orgánu svazu.
Čl. 7
Náležitosti písemností a jejich doručování
(1) Písemnosti závažného obsahu, zejména právně zavazující, vždy podepisují 2 členové orgánu svazu, zpravidla předseda a další člen orgánu svazu. Současně písemnost opatří otiskem razítka orgánu svazu a datem podpisu.
(2) Běžnou korespondenci, určenou zejména členům nebo pro vnitřní potřebu orgánů svazu, podepisují členové orgánu svazu uvedení v čl. 5 odst. 1 tohoto jednacího a volebního řádu nebo pověření zaměstnanci svazu. Uvedenou korespondenci podepisuje pouze jeden člen orgánu svazu.
(3) Odeslaná písemnost obsahuje název orgánu svazu, místo a datum vyhotovení, případně číslo jednací, přesnou adresu příjemce, stručný a srozumitelný text, podpisovou doložku oprávněných osob uvedených v odstavci 1 a 2, otisk razítka orgánu svazu a kontaktní spojení oprávněné osoby pověřené přijímáním pošty.
(4) Vzniklé a doručené dokumenty se u orgánu svazu evidují, vyřizují, odesílají, ukládají a vyřazují ve skartačním řízení v souladu se zvláštním právním předpisem. 1)
(5) Písemnost zaslaná členům svazu se považuje za doručenou dnem, kdy pošta písemnost doručí, nebo kdy ji vrátí příslušnému orgánu svazu jako nedoručitelnou nebo dnem, kdy člen svazu její převzetí odmítne. Písemnost lze doručit rovněž prostřednictvím zástupce orgánu svazu nebo pracovníka svazu, přičemž písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy člen její převzetí písemně potvrdí nebo odmítne.
ČÁST DRUHÁ
SCHŮZE ORGÁNŮ SVAZU
Čl. 8
Svolání schůze orgánů svazu
(1) Republikovou radu svolává představenstvo republikové rady, územní radu svolává představenstvo územní rady (dále jen "představenstvo"). Schůzi představenstva těchto orgánů a schůzi výboru základní organizace svolává předseda (dále jen "předseda výboru"), případně pověření členové těchto orgánů.
(2) V mimořádných případech, nelze-li svolat orgán svazu uvedeným způsobem, může schůzi svolat představenstvo orgánu svazu vyššího stupně.
(3) Schůzi revizní skupiny a revizorů svolává předseda nebo pověřený člen, v mimořádných případech předseda revizní skupiny vyššího stupně. Při své činnosti se řídí zvláštními právními předpisy. 2)
(4) Krajskou koordinační radu svolává člen rady pověřený jejím řízením.
(5) Schůze orgánů svazu (dále jen "schůze") se svolává písemným oznámením, doručeným účastníkům schůze nebo jeho zveřejněním na informační desce případně na webových stránkách orgánu svazu nejpozději v termínu uvedeném v odstavci 6 přede dnem konání schůze orgánu svazu; písemné oznámení obsahuje zejména datum, hodinu, místo konání a program schůze orgánu svazu.
(6) Členská schůze základní organizace, schůze výboru, představenstva, revizní skupiny a revizorů základní organizace se svolává nejméně 7 dní před dnem jejich konání, schůze územní rady a revizní skupiny územního sdružení se svolává 14 dní před dnem jejich konání, schůze republikové rady a revizní skupiny republikové rady se svolává 3 týdny před dnem jejich konání, krajská koordinační rada se svolává 14 dnů před dnem jejího konání.
(7) Písemně, ve lhůtě 7 dní před dnem konání schůze musí být pozván ten, jehož osobní věci budou předmětem schůze (nepřijetí za člena svazu, jeho odvolání, vyloučení apod.).
(8) Písemně, ve lhůtě 7 dní před dnem konání musí být svoláni všichni členové orgánu svazu v případech, kdy předmětem schůze bude záležitost, k jejímuž rozhodnutí je třeba souhlas dvou třetin všech členů.
(9) Rozhodne-li základní organizace v souladu s ustanovením 9 odst. 1 stanov o konání členské schůze formou shromáždění volených delegátů, stanoví současně počet delegátů a způsob jejich volby.
Čl. 9
(1) Republiková rada, územní rada, krajská koordinační rada a členská schůze základní organizace musí být svolána, požádá-li o to písemně jedna třetina jejich členů s uvedením předmětu jednání.
(2) Schůze představenstva, schůze výboru musí být svolána do 14 dnů, požádá-li o to písemně s uvedením předmětu jednání nejméně třetina jejich členů nebo představenstvo orgánu vyššího stupně.
(3) V případě, že členská schůze základní organizace bude projednávat otázky práv a povinností členů podle stanov svazu, musí být uvedeny v programu jednání jako samostatný bod.
Čl. 10
Příprava schůze
(1) Za přípravu schůze odpovídají předsedové případně členové pověření jejím řízením. Schůze se řídí ustanoveními tohoto jednacího a volebního řádu.
(2) Pro schůzi základní organizace, územní rady a republikové rady připraví výbor základní organizace a představenstvo rady návrhy na složení mandátové a návrhové komise.
(3) Mandátová komise ověřuje počet přítomných členů, delegátů, a hostů a podává zprávu o splnění předepsaných náležitostí k platnému jednání a usnášení se.
(4) Návrhová komise připraví a přednese návrh na schválení zprávy o činnosti orgánu svazu, včetně zprávy o hospodaření a majetku, zprávy revizní skupiny, dále návrh na usnesení, který obsahuje plán činnosti podložený rozpočtem organizace, případně další návrhy předkládané ke schválení.
(5) Při malém počtu členů základní organizace je možné funkci mandátové a návrhové komise sloučit.
Čl. 11
Řízení schůze
(1) Schůzi řídí předsedající, kterým je předseda nebo pověřený člen výboru či představenstva; u krajské koordinační rady člen pověřený řízením jednání.
(2) Při schůzi se přítomnost zjišťuje prezenční listinou, podepsanou přítomnými členy svazu, která je součástí zápisu ze schůze.
(3) Program schůze výboru základní organizace stanoví předseda; program členské schůze stanoví výbor základní organizace.
(4) Program schůze představenstva územní rady a republikové rady stanoví předseda rady.
(5) Program schůze územní rady a republikové rady stanoví představenstvo rady.
(6) Program schůze revizní skupiny a revizorů základní organizace stanoví její předseda nebo pověřený člen.
(7) Program schůze krajské koordinační rady stanoví člen pověřený řízením jednání.
(8) Při mimořádných okolnostech stanoví program schůze vyšší svazový orgán.
(9) Po zahájení a zjištění prezence předloží předsedající ke schválení program schůze. Program schůze může být na návrh člena po odsouhlasení většinou přítomných, změněn nebo doplněn.
(10) Program členské schůze základní organizace nemůže být doplněn o následující body:
a. odvolání proti nepřijetí za člena,
b. znovupřijetí vyloučeného člena,
c. vyloučení člena,
d. rozhodování o zániku a rozdělení organizace.
e.
Průběh jednání schůze
Čl. 12
(1) Na každé schůzi se schvalují opatření provedená orgány svazu a jejich zástupci uvedených v čl. 5 odst. 1 tohoto jednacího a volebního řádu v neodkladných záležitostech podle ustanovení 6 odst. 15, 10 odst. 3, 13 odst. 6, 14 odst. 6, 19 odst. 2 písm. c) a odst. 4 stanov. Stejně tak musí být schvalována opatření, učiněná zmocněncem, uvedeném v čl. 5 odst. 2 tohoto jednacího a volebního řádu.
(2) Zpráva o hospodaření, o čerpání rozpočtu a jeho změnách, účetní závěrka a návrh rozpočtu musí být předmětem jednání na členské schůzi základní organizace nebo schůzi územní rady vždy po ukončení zúčtovacího období v běžném roce.
(3) Jednání o záležitostech, pro jejichž schválení musí být kvalifikovaná většina hlasů, je předmětem schůze, která na takové opatření či záležitost bezprostředně navazuje nebo které jsou takovým rozhodnutím podmíněny.
Čl. 13
(1) Řádně svolaná členská schůze základní organizace jedná a usnáší se za přítomnosti jakéhokoli počtu členů a usnáší se nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů, pokud není stanovami a tímto jednacím a volebním řádem určeno jinak.
(2) Pokud je podle stanov a tohoto jednacího a volebního řádu k přijetí rozhodnutí nutná kvalifikovaná většina dvou třetin hlasů přítomných členů svazu, rozumí se tím i dvoutřetinová většina hlasů delegátů, koná-li se schůze formou jejich shromáždění podle čl. 8 odst. 9 tohoto jednacího a volebního řádu.
(3) V případech, kdy je třeba k rozhodnutí dvou třetin všech hlasů, mohou svůj hlas pro i proti v případě omluvené nepřítomnosti členové svazu oznámit nejpozději do doby hlasování i písemně.
(4) Není-li k dispozici v případě rozhodování o zániku nebo rozdělení orgánu svazu nebo v ostatních případech, k jejichž schválení je zapotřebí dvou třetin hlasů všech členů ani po opakovaném svolání potřebná většina, rozhoduje o schválení nebo zamítnutí návrhu většina hlasů členů přítomných jednání příslušného orgánu svazu. Opakované jednání orgánu svazu může být svoláno nejdříve po 30 dnech od řádného svolání orgánu svazu.
Čl. 14
(1) Na schůzi orgánů svazu má každý člen (delegát) právo volného projevu, pokud mu předsedající udělí slovo. Slovo může členovi svazu nebo delegátovi v odůvodněných případech předsedající odebrat.
(2) Člen svazu nebo delegát, jemuž slovo nebylo uděleno nebo bylo odňato, je oprávněn žádat, aby členové přítomni na schůzi rozhodli hlasováním, zda neudělení slova nebo jeho odnětí je odůvodněné. Tato žádost nemůže být předsedajícím odmítnuta. Na návrh člena (delegáta) mohou členové svazu přítomni na schůzi rozhodnout o časovém limitu jednotlivých projevů.
Čl. 15
(1) O návrzích se rozhoduje hlasováním veřejně nebo tajně, podle rozhodnutí členů svazu nebo delegátů. Nejprve se hlasuje o protinávrhu, pokud je předložen. Hlasování řídí a výsledek zjišťuje předsedající za součinnosti zapisovatele. Při rovnosti hlasů se návrh považuje za zamítnutý.
(2) Přehlasovaná menšina může žádat, aby její návrh byl uveden v zápise. Této žádosti se musí vyhovět.
Čl. 16
Projednávání určité věci odročuje a schůzi ukončuje předsedající. Každý člen svazu nebo delegát s hlasovacím právem může žádat, aby schůze rozhodla, má-li se v jejím jednání pokračovat.
Čl. 17
Na následující schůzi se kontrolují jednotlivé body usnesení. Současně se schvaluje zápis z poslední schůze, který se nemusí číst, pokud všichni účastníci schůze dostali jeho opis, nebo usnese-li se schůze, aby od čtení zápisu bylo upuštěno. Jsou-li k zápisu připomínky a souhlasí-li s nimi většina přítomných členů orgánu svazu, je nutno, aby znění zápisu bylo opraveno. Zapisovatel připojí usnesení o opravě zápisu k původnímu zápisu s uvedením data, kdy změny nebo doplnění byly schváleny a jejich přesné znění. Po tomto projednání podepíše zápis předsedající, zapisovatel a ověřovatelé zápisu, pokud byli zvoleni.
Dokumentace ze schůze
Čl. 18
(1) O průběhu schůze se vždy pořizuje zápis, v němž musí být uvedeny zejména návrhy a usnesení. Usnesení musí být jasné, konkrétní a kontrolovatelné. V zápise o hlasování o různých stanoviscích je nutno uvést počet těch, kteří hlasovali pro přijetí návrhu (protinávrhu), proti tomuto návrhu (protinávrhu) a kteří se zdrželi hlasování.
(2) Je-li pro platné usnášení se potřebná kvalifikovaná většina členů orgánu svazu podle ustanovení 9 odst. 3, 13 odst. 5 a 18 odst. 4 stanov, je třeba, aby byl v zápise uveden počet přítomných v době hlasování.
(3) Zápis z průběhu schůze pořizuje zapisovatel, kterého tímto úkolem pověří orgán svazu pořádající schůzi, a to buď pro jednotlivou schůzi, nebo pro určité časové období.
(4) Každý bod usnesení, kterým je uloženo plnění úkolu, musí obsahovat určení zodpovědného člena svazu nebo orgánu svazu a termín pro splnění úkolu.
(5) V případě potřeby mohou být na schůzi zvoleni ověřovatelé zápisu. Zápis o návrzích, výsledku hlasování a formulaci usnesení pořizuje zapisovatel podle pokynů předsedajícího v průběhu jednání schůze. Zápis o průběhu schůze pořizuje zapisovatel. Vyhotovený zápis podepisuje zapisovatel, předsedající, případně ověřovatelé zápisu.
Čl. 19
(1) Zápisy se opatřují pořadovými čísly, řadí se časově za sebou v pořadačích s připojením programu, prezenční listiny, případně jiných dokladů, vztahujících se ke schůzi.
(2) Veškeré písemnosti a zápisy ze schůze se ukládají. V základní organizaci odpovídá za písemnosti předseda nebo pověřený člen výboru.
(3) Orgány svazu se při manipulaci s písemnostmi řídí zvláštním právním předpisem o archivaci a spisové službě.1)
(4) Člen základní organizace má právo nahlédnout do zápisu nebo na provedení výpisu z něho.
(5) Za zápis, jeho úplnost a evidenci ze schůze představenstva územní rady a republikové rady, ze schůze územní rady a republikové rady, ze schůze revizní skupiny a krajské koordinační rady odpovídá člen pověřený jejím řízením.
(6) Zápis se zasílá všem členům příslušného orgánu svazu a předsedovi revizní skupiny. Zápis z jednání schůze územní rady se zasílá v jednom vyhotovení Ústředí svazu pro potřeby republikové rady.
Čl. 20
Zakončení schůze
(1) Jsou-li projednány všechny body programu schůze, předsedající schůzi ukončí.
(2) Za vyřízení dotazů, připomínek a námětů přednesených na schůzi zodpovídá představenstvo nebo předseda, pokud nebylo usnesením stanoveno jinak. Nestanoví-li usnesení ze schůze jinak, činí lhůta pro vyřízení 30 dnů.
ČÁST TŘETÍ
VOLEBNÍ ŘÁD
Průběh voleb
Čl. 21
(1) Systém voleb do orgánů svazu vychází ze stanov, které upravují strukturu orgánů svazu a formy jejich ustavení. Podle ustanovení 6 stanov jsou všechny orgány svazu voleny takto:
a. předsedu, výbor základní organizace, revizory a člena do územní rady, který je zástupcem v územním sdružení, volí členská schůze základní organizace,
b. předsedu představenstva územní rady, představenstvo územní rady, revizní skupinu územního sdružení, delegáta do krajské koordinační rady a člena do republikové rady volí územní rada územního sdružení,
c. předsedu svazu, místopředsedy, tajemníka a členy představenstva republikové rady a revizní skupinu republikové rady volí republiková rada.
(2) Každý člen svazu má právo volit a být volen do orgánů svazu.
(3) Počet hlasů, jichž je zapotřebí k platnosti volby, činí u
a. volby předsedy základní organizace, členů výboru základní organizace, revizorů a člena do územní rady nadpoloviční většina hlasů přítomných členů základní organizace (totéž platí u jejich odvolání),
b. volby předsedy, místopředsedy a členů představenstva územní rady, předsedy a členů revizní skupiny územního sdružení nadpoloviční většina přítomných členů územní rady,
c. volby člena územního sdružení do republikové rady, pověření delegáta do krajské koordinační rady dvě třetiny hlasů přítomných členů územní rady,
d. odvolání členů orgánů územního sdružení, delegáta územního sdružení v krajské koordinační radě a člena územního sdružení v republikové radě dvě třetiny hlasů přítomných členů územní rady,
e. volby předsedy svazu, místopředsedů, tajemníka a členů představenstva, předsedy a členů revizní skupiny republikové rady nadpoloviční většina přítomných členů republikové rady, u jejich odvolání dvě třetiny hlasů přítomných členů republikové rady.
(4) Volby do všech orgánů svazu se konají za přítomnosti jakéhokoliv počtu členů, pokud byly řádně vyhlášeny a svolány. Konají se u všech orgánů svazu na dobu 5 let. Kooptace členů do orgánů svazu a jejich schválení na následující schůzi orgánů svazu, případně odvolání zvolených členů se konají podle aktuálních potřeb.
(5) Zvolené orgány svazu a jejich členové nabývají své působnosti, práv a povinností podle stanov dnem zvolení, kdy rovněž zaniká působnost dosavadních orgánů svazu a jejich členů. Zánik působnosti dosavadních orgánů svazu nemá vliv na odpovědnost těchto orgánů svazu a jejich členů podle ustanovení 24 stanov za právní úkony učiněné v průběhu výkonu jejich funkcí. Práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru a pracovních činností založených u vybraných funkcí na základě volby se řídí podle příslušných ustanovení zákoníku práce.
Čl. 22
(1) Členská schůze základní organizace volí předsedu základní organizace, 2 až 15 členů výboru, 2 až 5 revizorů a jednoho svého zástupce do územní rady územního sdružení. U tříčlenné základní organizace volí předsedu a hospodáře.
(2) Volby se konají zpravidla na výroční členské schůzi. Hlasovací právo mají všichni členové základní organizace.
(3) Za přípravu návrhu kandidátky odpovídá stávající výbor základní organizace. Kandidátka obsahuje návrhy na zvolení uvedených funkcionářů po předchozím projednání s navrhovanými členy. Pro volby na členské schůzi připraví stávající výbor návrh složení volební komise a návrh způsobu volby (tajné či veřejné).
(4) Úvodem jednání členské schůze se volí podle návrhu stávajícího výboru volební komise o lichém počtu členů, která si ustanoví předsedu, jenž bude řídit volby. Volební komisi předá stávající výbor návrh kandidátky. Předseda volební komise navrhne členské schůzi způsob volby.
(5) Podle rozhodnutí členské schůze se pak volí tajně nebo veřejně i z více kandidátů podle navržené kandidátky.
(6) Předseda volební komise seznámí členskou schůzi s kandidátkou a zjistí, zda z řad členů vzešly připomínky či jiné návrhy, podle kterých kandidátku upraví a vyzve členskou schůzi k hlasování podle způsobu schváleného předtím členskou schůzí.
(7) Předseda volební komise řídí hlasování, zjišťuje jeho výsledek, seznámí s ním členskou schůzi a předá jej návrhové komisi, která jej zapracuje do návrhu usnesení.
(8) Nedosáhne-li se při hlasování o celé kandidátce nebo o jednotlivých členech potřebný počet hlasů, hlasuje se v druhém hlasování o kandidátech, kteří získali nejvyšší počet hlasů při prvním hlasování. Počet kandidátů, o kterých se hlasuje, se řídí počtem scházejícím do naplnění kandidátky.
(9) Pokud na členské schůzi nedojde ke zvolení předsedy a členů výboru (zpravidla pro odmítnutí navržených kandidátů), uloží členská schůze zvolené volební komisi do příští členské schůze vypracování nové kandidátky včetně souhlasu navržených s volbou, aby se mohly volby opakovat.
Čl. 23
(1) Územní rada volí
a. předsedu a místopředsedy,
b. nejvýše dalších 13 členů představenstva územní rady,
c. předsedu revizní skupiny územního sdružení,
d. po předchozím projednání s příslušnou základní organizací zástupce územního sdružení jako člena do republikové rady,
e. v případě potřeby podle ustanovení 13 odst. 4 písm. n) stanov delegáta do krajské koordinační rady.
(2) Volby se konají na zasedání územní rady. Za člena orgánu územního sdružení, resp. zástupce územního sdružení ve vyšších orgánech, může být zvolen každý člen územní rady, jestliže s případnou volbou souhlasí a pokud jej jeho základní organizace doporučí. Hlasovací právo mají všichni řádně zvolení či ve smyslu stanov ustanovení členové územní rady.
(3) Představenstvo územní rady připraví v dostatečném předstihu před zasedáním územní rady, na kterém budou probíhat volby, kandidátku. Kandidátka obsahuje návrhy na zvolení funkcionářů uvedených v odstavci 1 po předcházejícím projednání s navrhovanými členy, případně se základními organizacemi, jejichž zástupci budou navrženi do funkce, pokud proběhne změna zastoupení základní organizace v územní radě. Zároveň připraví návrh způsobu volby.
(4) Úvodem zasedání, na němž budou probíhat volby, zvolí územní rada volební komisi o lichém počtu členů, která si ustaví předsedu, jenž bude řídit volby. Volební komisi předá stávající představenstvo návrh kandidátky.
(5) Předseda volební komise navrhne podle předchozího návrhu stávajícího představenstva způsob volby. Podle rozhodnutí pléna se pak volí tajně nebo veřejně z více kandidátů podle navržené kandidátky.
(6) Předseda volební komise seznámí územní radu s kandidátkou, podle případných návrhů kandidátku upraví a vyzve členy územní rady k hlasování podle předem schváleného způsobu. Poté řídí hlasování, zjišťuje jeho výsledek, seznání s ním územní radu a předá jej návrhové komisi, která jej zapracuje do usnesení.
(7) Nedosáhne-li se při hlasování o celé kandidátce nebo o jednotlivých členech potřebný počet hlasů, hlasuje se v druhém hlasování o kandidátech, kteří získali nejvyšší počet hlasů při prvním hlasování. Počet kandidátů, o kterých se hlasuje, se řídí počtem scházejícím do naplnění kandidátky.
Čl. 24
(1) Krajská koordinační rada volí na svém ustavujícím zasedání ze svého středu člena, který bude pověřen řízením zasedání krajské koordinační rady a po dobu svého pověření vystupuje při jednání s orgány i mimosvazovými subjekty ve funkci představitele krajské koordinační rady. Hlasovací právo mají všichni členové delegovaní do krajské koordinační rady územními radami, které se zapojily do činnosti krajské koordinační rady. Zvolen do funkce může být každý z těchto delegátů. Volba se koná na základě návrhů z pléna. Návrh může předložit kterýkoliv z delegátů.
(2) Volbu řídí delegát, který byl dosud pověřen řízením zasedání krajské koordinační rady. V případě, že jde o ustavující zasedání, volbu řídí delegát, kterého tím plénum pověří. Pokud je navržen jediný kandidát, je zvolen nadpoloviční většinou hlasů. Je-li navrženo více kandidátů, hlasuje se nejprve o protinávrhu. V případě rovnosti hlasů se oba návrhy považují za zamítnuté a hlasuje se o dalším kandidátovi navrženém z pléna.
(3) O hlasování se vyhotoví zápis s náležitostmi podle čl. 18 tohoto jednacího a volebního řádu. Zápis se zasílá nejpozději do 10 dnů všem delegátům zapojeným v krajské koordinační radě a Ústředí svazu.
Čl. 25
(1) Orgány republikové rady volí republiková rada, kterou tvoří členové zvolení podle stanoveného klíče územními radami nebo kooptovaní podle stanov. Volby se konají na zasedání republikové rady, které svolá stávající představenstvo v termínu, který musí předcházet skončení předchozího volebního období. Klíč k volbě delegátů se stanoví podle počtu členů ČZS registrovaných v základních organizacích sdružených v příslušných územních sdruženích v rozsahu stanoveném republikovou radou.
(2) Republiková rada volí:
a. předsedu a nejvýše 4 místopředsedy,
b. tajemníka,
c. další členy do celkového počtu jedenácti členů představenstva,
d. předsedu revizní skupiny a dalších nejvýše 8 členů revizní skupiny.
(3) Představenstvo v dostatečném časovém předstihu, nejdéle však 1 měsíc před termínem konání republikové rady, připraví a schválí návrh kandidátky na uvedené funkce po předchozím projednání s navrhovanými členy. Současně s návrhem na složení mandátové a návrhové komise připraví z členů republikové rady návrh složení volební komise a návrh na způsob provedení voleb (tajně - veřejně).
(4) Po zvolení volební komise předá představenstvo volební komisi návrh kandidátky a návrh na způsob voleb, který předseda volební komise, kterého si volební komise ze svých členů ustaví, předloží republikové radě ke schválení. Poté předseda volební komise řídí další průběh voleb.
(5) Volí se způsobem schváleným republikovou radou z více kandidátů. Hlasovací právo v republikové radě mají jen její řádně zvolení nebo podle stanov kooptovaní členové.
(6) Předseda volební komise po schválení způsobu voleb přednese návrh kandidátky, případně ji předloží k doplnění nebo změnám podle připomínek či jiných návrhů z pléna. O kandidátech podle schválené kandidátky pak probíhá hlasování. Nedosáhne-li se při hlasování o celé kandidátce nebo jednotlivých kandidátech nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů republikové rady, hlasuje se při druhém hlasování o kandidátech, kteří získali nejvyšší počet hlasů při prvním hlasování. Počet kandidátů, o kterých se hlasuje, se řídí počtem scházejícím do naplnění kandidátky.
Čl. 26
Dokumentace z voleb do orgánů svazu
(1) Volební komise orgánu svazu vyhotoví zápis o průběhu a výsledcích voleb, které podepíší všichni členové komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se zaznamenají.
(2) Zápis o průběhu a výsledcích voleb obsahuje:
a. místo a termín konání voleb a název zasedání nebo jednání schůze, v jehož rámci byly volby konány,
b. počet delegátů nebo členů svazu oprávněných volit,
c. počet přítomných oprávněných voličů,
d. počet platných hlasů pro jednotlivé delegáty nebo členy orgánů svazu, kteří byli zvoleni,
e. seznam delegátů nebo členů orgánů svazu, kteří nebyli zvoleni včetně počtu hlasů, které obdrželi,
f. údaje o charakteru voleb,
g. stručný obsah podaných námitek, které byly volební komisi podány a usnesení, které volební komise k těmto námitkám přijala včetně jejich zdůvodnění.
(3) Určený člen volební komise seznámí se zněním zápisu účastníky zasedání nebo jednání schůze. Zápis je schvalován v rámci usnesení ze zasedání nebo jednání schůze.
Čl. 27
Nejpozději do 8 dnů od provedených voleb musí nově zvolené orgány provést rozdělení funkcí mezi jednotlivé členy nově zvolených orgánů. Po provedených volbách, nejpozději do čtrnácti dnů, zajistí předseda orgánu protokolárním zápisem předání funkcí těch funkcionářů, kteří se změnili. Předává se majetek, všechna razítka a písemnosti orgánu a další doklady, vztahující se k jeho činnosti. Zápis o předání a převzetí podepíší předávající a přejímající a stane se součástí zápisu nejbližší schůze orgánu. Po ukončení předání obdrží předávající a přejímající zápis o předání. Pokud by nedošlo k předání některého důležitého dokladu či materiálu, je třeba o tom učinit zvláštní zápis.
Druhy a způsob voleb
Čl. 28
Způsob voleb
(1) Podle tohoto volebního řádu lze volit do orgánů svazu veřejně nebo tajně.
(2) Veřejná volba spočívá v hlasování, při kterém voliči zvednutím ruky nebo hlasovacího lístku vyjádří souhlas nebo nesouhlas s návrhem. O návrzích na zvolení členů do orgánů se hlasuje zásadně jednotlivě podle kandidátky z více navrhovaných kandidátů. Veřejně se hlasuje zpravidla o složení komisí, kde lze hlasovat dohromady o celé komisi.
(3) Tajná volba se provádí zpravidla zaškrtáváním nebo vyškrtáváním, případně jiným označením v kandidátce s více navrhovanými kandidáty do orgánu. Jiný než schválený způsob vyznačení souhlasu nebo nesouhlasu v kandidátce představuje neplatný hlas. Kandidátky se shromáždí u volební komise, která sčítá na kandidátkách vyznačené kandidáty. Kandidáti s počtem hlasů nutným ke zvolení se vyhlásí za zvolené.
Čl. 29
Doplňující volby a kooptace
(1) Podle ustanovení 6 odst. 15 stanov lze v nezbytných případech jednotlivé členy orgánů svazu kooptovat.
(2) O doplnění a změně orgánů základní organizace rozhoduje na návrh výboru členská schůze.
(3) Doplnění a změny ve složení představenstev územní a republikové rady, případně jejich ostatních orgánů provádí příslušná představenstva. Jejich rozhodnutí pak musí být předložena ke schválení na nejbližším zasedání územní rady nebo republikové rady.
Čl. 30
Námitka proti průběhu voleb
(1) Každý volič (člen svazu) je oprávněn podat námitku proti složení volební komise, proti průběhu voleb a proti jednání volební komise; námitka nemá odkladný účinek.
(2) O námitce rozhodne příslušný orgán svazu.
(3) Námitku lze podat jen písemně do 15 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost, proti níž námitka směřuje; v této lhůtě musí být námitka doručena příslušnému orgánu svazu.
(4) Z námitky musí být patrno, kdo ji činí, vůči čemu směřuje, musí být podepsána a datována.
(5) Pokud příslušný orgán svazu námitku zamítne, může člen svazu podat u soudu návrh na neplatnost hlasování nebo neplatnost voleb.
ČÁST ČTVRTÁ
PODÁNÍ ODVOLANÍ A ODVOLACÍ ŘÍZENÍ
Čl. 31
(1) Každý člen svazu se může odvolat proti rozhodnutí orgánu svazu ve smyslu ustanovení 4 odst. 1 stanov.
(2) Orgán svazu, který v I. stupni rozhodl, musí zaslat rozhodnutí členu svazu s odůvodněním a poučením o možnosti podání odvolání, s uvedením lhůty pro podání odvolání a místem, kde lze odvolání podat.
(3) Odvolacím orgánem v základní organizaci je členská schůze a její rozhodnutí je konečné.
(4) Odvolání se podává ve lhůtě do patnácti dnů od doručení rozhodnutí u toho orgánu svazu, který rozhodnutí vydal.
(5) Odvolání musí být písemné, datováno a vlastnoručně podepsáno.
(6) Orgán svazu, jehož rozhodnutí se odvolání týká, mu může sám vyhovět.
(7) Neshledá-li orgán svazu, který napadené rozhodnutí vydal podmínky postupu podle odstavce 2, předá rozhodnutí se svým stanoviskem do 30 dnů 3) k posouzení a vyřízení vyššímu orgánu svazu.
(8) V souladu s ustanovení 4 odst. 1 písm. f) stanov může člen svazu požádat soud o přezkoumání rozhodnutí orgánu svazu. Návrh na přezkoumání nemá odkladný účinek. Člen svazu však může soud požádat, aby výkon napadeného rozhodnutí byl pozastaven.
ČÁST PÁTÁ
USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ
Čl. 32
(1) Tento jednací a volební řád orgánů svazu byl schválen republikovou radou dne 17. 4. 2010.
(2) Tento jednací a volební řád nabývá účinnosti dnem schválení republikovou radou.
(3) Zrušuje se jednací a volební řád svazu schválený republikovou radou dne 1. dubna 2006.
V Praze dne: 17. 4. 2010
předseda ČZS Ing. Jan Hinterholzinger v.r.
místopředseda ČZS doc. Josef Ernest v.r.
- Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 499/2004 Sb.
- Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.
SMĚRNICE UPRAVUJÍCÍ VZNIK A ZÁNIK
ORGANIZAČNÍCH JEDNOTEK ČZS
(Příloha jednacího a volebního řádu)
Základní organizace
Čl. 1
Základní ustanovení
(1) Základní organizace Českého zahrádkářského svazu (dále jen "základní organizace") je zřizována a zaniká v souladu s ustanovením 7 odst. 1 až 5 stanov Českého zahrádkářského svazu (dále jen "stanovy"). Práva a povinnosti vyplývající z právní subjektivity základní organizace Českého zahrádkářského svazu (dále jen "svaz") nastávají po registraci nebo jejích změnách, které zajistí příslušná územní rada.
(2) Základní organizace vznikne
a. registrací jestliže byla zřízena alespoň třemi osobami podle ustanovení 7 odst. 1 stanov,
b. rozdělením podle ustanovení 7 odst. 2.
Čl. 2
Způsoby vzniku základní organizace
(1) Vznik základní organizace registrací podle ustanovení 7 odst. 1 stanov předpokládá
a. ujednání nejméně tří zájemců o zahrádkářskou činnost,
b. vytvoření přípravného výboru, jehož členové podepíší a předloží územní radě místně příslušného územního sdružení písemný návrh na ustavení základní organizace včetně seznamu jejích členů a žádost o registraci základní organizace, jako organizační jednotky svazu,
c. registraci zajištěnou územní radou podle ustanovení 7 odst. 5 stanov;
po provedené registraci postupuje nově založená základní organizace podle stanov a ostatních vnitrosvazových norem samostatně jako právnická osoba s vlastní právní subjektivitou. Územní rada poskytne podle ustanovení 7 odst. 5 stanov nové organizaci všestrannou pomoc při zahájení činnosti.
(2) Vznik základní organizace rozdělením podle ustanovení 7 odst. 2
a. rozdělením základní organizace se rozumí vznik nových základních organizací z rozdělující se základní organizace, která současně zaniká,
b. o rozdělení základní organizace musí rozhodnout členská schůze rozdělované základní organizace, která deleguje zástupce do přípravných výborů nově vznikajících základních organizací,
c. členové přípravného výboru podepíší a předloží územní radě místně příslušného územního sdružení písemný návrh na ustavení základní organizace včetně seznamu jejích členů a žádost o registraci základní organizace, jako organizační jednotky svazu,
d. podmínkou vzniku nových základních organizací rozdělením je písemná dohoda o vypořádání veškerého majetku a závazků schválená usnesením členské schůze rozdělované základní organizace.
Zánik základní organizace
Čl. 3
Základní organizace zaniká:
a. dobrovolným rozpuštěním na základě usnesení členské schůze schváleného dvěma třetinami hlasů všech členů základní organizace,
b. základní organizace může rovněž zaniknout rozhodnutím územní rady podle ustanovení 7 odst. 4 stanov.
Čl. 4
(1) K rozhodnutí členské schůze a k přijetí usnesení o zániku základní organizace podle čl. 3 písm. a) a b) této vnitřní směrnice je vždy zapotřebí nejméně dvou třetin hlasů všech členů základní organizace v souladu s ustanovením 9 odst. 3 stanov.
(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 oznámí výbor stávající základní organizace územní radě místně příslušného územního sdružení, které zajistí změnu registrace, po níž nabývá ve smyslu 7 odst. 5 stanov rozhodnutí platnost a vzniklé základní organizace podle čl. 1 odst. 2 písm. b) této směrnice dále vystupují samostatně jako právnické osoby s vlastní právní subjektivitou.
(3) Při rozhodování podle čl. 3 písm. a) a b) této směrnice členská schůze musí, rozhodnout o rozdělení majetku. Návrh na rozdělení majetku písemně vypracují a předem projednají zástupci nově vznikajících základní organizací tak, aby na členské schůzi, která bude rozhodovat o rozdělení, mohl být předložen přijatelný návrh na rozdělení s přihlédnutím k tomu, aby majetek byl účelně využit. Nebude-li možno technicky určitý majetek rozdělit, vyjádří se hodnota podílu penězi.
(4) Při rozdělování je nutno uvážit, jak majetek vznikl (např. složením účelových příspěvků členů, apod.), případně v dohodě s nově vznikajícími základními organizacemi vyjádřit způsob jeho využívání. Pokud nedojde k dohodě, mohou požádat o rozhodnutí soud.
Čl. 5
Pokud o zániku základní organizace rozhodne podle ustanovení 13 odst. 4 písm. m) stanov územní rada územního sdružení z důvodů, uvedených v 7 odst. 4 stanov, pak na tento orgán přechází všechny úkoly orgánů základní organizace při rozhodování o zániku základní organizace a likvidaci jejího majetku.
Čl. 6
Likvidace majetku se nevyžaduje, pokud jmění základní organizace přechází na právního nástupce, tj. na jiný právní subjekt - právnickou osobu s vlastní právní subjektivitou, která přejímá práva a povinnosti zanikající základní organizace, včetně územního sdružení, v němž byla zanikající základní organizace sdružena. Likvidace se rovněž nevyžaduje, pokud základní organizace žádný majetek nevlastní, případně pokud na jmění základní organizace měl být vyhlášen konkurs, který byl zrušen nebo zamítnut pro nedostatek majetku úpadce.
Čl. 7
(1) Majetkem, který přichází v úvahu k likvidaci při zániku základní organizace se podle obchodního zákoníku, přiměřeně k charakteru základní organizace jako právnické osoby rozumí majetek základní organizace podle 22 stanov, tj. hmotný a nehmotný majetek včetně finanční hotovosti, fondy, vklady, pohledávky a jiná majetková práva aktuální v době zániku organizace pocházející ze zdrojů uvedených ve stanovách.
(2) Pokud byl majetek, jímž disponuje základní organizace v době svého zániku opatřen do užívání z jiných zdrojů, než které vyplývají ze stanov, například ve formě půjček, smluv o užívání, zápůjček apod., pak před vyrovnáním s těmito zdroji není majetkem ve vlastnictví základní organizace a nemůže být zahrnut do likvidace.
Čl. 8
(1) Je-li likvidace majetku aktuální, pak v rámci usnesení, kterým členská schůze rozhodne o zániku základní organizace, jeho termínu a způsobu likvidace, se zároveň jmenuje likvidátor, který činí jménem základní organizace úkony, směřující k likvidaci majetku.
(2) Likvidátorem jmenuje členská schůze zpravidla některého kompetentního funkcionáře základní organizace, případně po dohodě s vyšším orgánem svazu člena tohoto orgánu, se kterým jsou stávající orgány základní organizace povinny spolupracovat při plnění jeho povinností plynoucích ze zákona (plnit závazky základní organizace, uplatňovat pohledávky, přijímat plnění, uzavírat smlouvy a dohody vedoucí k majetkovému vyrovnání apod.). Tyto úkony provádí likvidátor jménem základní organizace osobně a nese za ně plnou odpovědnost.
Čl. 9
(1) Stávající výbor základní organizace vypracuje ke dni předcházejícímu termínu zániku základní organizace, účetní závěrku a předá ji likvidátorovi. Likvidátor zpracuje likvidační účetní rozvahu a soupis majetku zanikající základní organizace. Pokud jsou k dispozici finanční prostředky, přednostně uspokojí náklady likvidace včetně odměny likvidátora, jejíž výši stanoví členská schůze.
(2) Likvidátor vypořádá závazky v pořadí
a. stát a jeho instituce (např. Finanční úřad, Česká správa sociálního zabezpečení, odvody na zdravotní pojištění, Pozemkový fond ČR apod.),
b. členové základní organizace,
c. svaz,
d. ostatní oprávněné subjekty.
(3) Likvidátor zpracuje zprávu o průběhu likvidace a předloží ji příslušnému orgánů svazu, zpravidla představenstvu územního sdružení, včetně návrhu na realizaci zbylého majetku po finančním vyrovnání. Tato realizace spočívá v převodu zbylého majetku do Fondu rozvoje územních sdružení svazu.
Územní sdružení
Čl. 10
(1) Při zániku územního sdružení rozhodne její představenstvo o způsobu likvidace majetku. Soupis majetku zaniklého územního sdružení sestaví představenstvo územní rady svazu. Rozhodnutí musí obsahovat způsob vypořádání závazků v tomto pořadí
a. stát, a jeho instituce (např. Finanční úřad, Česká správa sociálního zabezpečení, odvody na zdravotní pojištění, Pozemkový fond ČR apod.),
b. svaz,
c. jednotlivé základní organizace,
d. ostatní subjekty.
(2) Po vypořádání všech závazků bude zbylý majetek převeden do Fondu rozvoje Českého zahrádkářského svazu.
Závěrečná ustanovení
Čl. 11
Při zániku organizační jednotky svazu je výbor povinen ohlásit zánik organizace do 10 dnů Českému statistickému úřadu pro provedení změny v registru.1)
Čl. 12
Při změně vlastníka, je vlastník povinen ohlásit katastrálnímu úřadu změny údajů katastru týkající se jeho nemovitostí.2)
Čl. 13
(1) Tato směrnice upravující vznik a zánik organizačních jednotek Českého zahrádkářského svazu byla schválena republikovou radou dne 17. 4. 2010.
(2) Tato směrnice upravující vznik a zánik organizačních jednotek Českého zahrádkářského svazu nabývá účinnosti dnem schválení republikovou radou.
V Praze dne: 17. 4. 2010.
předseda ČZS místopředseda ČZS
Ing. Jan Hinterholzinger v.r.
doc. Josef Ernest v.r.
- Ustanovení 22 odst. 5 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
- Ustanovení 10 odst. písm. d) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.